LINOCUT IN LIVINGROOM...

...na poličku s obrázky mi přibyla jedna novinka. Tentokrát žádný plakát, diy nebo zarámovaný balicí papír, ale pěkný kousek umění. Linoryt od Martiny Mikytové alias MMMoje, o jejíž tvorbě už jsem zde několikrát psala. Protože se mi její práce, která už dávno přesáhla produkty pouze pro miminka a rozrostla se o hezkou řádku uměleckých kousků a třeba i oblečení pro starší děti, moc líbí, čas od času neodolám a něco si (dcerám) od ní pořídím. Ač se osobně neznáme, dalo by se říci, že se mezi námi pomalu vytvořil určitý druh přátelství založený na bázi mailové korespondence ;-)...

...možná i proto mi Martina nedávno poslala s mojí objednávkou jeden ze svých linorytů - Medvědí lásku - jako poděkování za přízeň. Jakou mám radost myslím nemusím psát. Linorytovou tvorbu jako takovou obdivuji, je to pro mě hrozně zajímavá výtvarná technika. I vybraným motivem se Martina perfektně trefila, řekla bych, že do toho březového háje kolem se dobře hodí. (Trochu záměrně nejsou na fotkách vidět zarámované motorky o patro výš, takový kompromis pro tatínka, aby všude nebyly jen plakáty a obrázky podle mě ;-D.) Takže když si vychutnávám svou občasnou desetiminutovku s kávou nebo časopisem (nebo obojím), užívám si svůj nový výhled a příjemně se kochám...

...linoryt mám zatím jen opřený bez rámu, určitě si nějaké to zarámování zaslouží, ale byla by škoda mít ho zatím schovaný, než se k tomu dostanu...

NEW BOXES...

...jestli mám nějakou posedlost, tak je to schraňování všemožných krabiček, košíků a bedýnek. Jsem prostě přihrádková a krabiček nebudu mít nikdy dost. Mou druhou vášní je všelijak je vylepšovat a obzvlášť ty "od něčeho" znovu využít na něco jiného. Už jsem si takhle poradila třeba s dózami od sušenek nebo s krabičkou od sýra. A tentokrát tu mám bedýnky...

...původně to byly bedýnky od mandarinek ze supermarketu, kde ležely nechané tomu, kdo si je vezme. Přinesla mi je partnerova mamka, která si narozdíl ode mě takových věcí všímá, já bych je tam nechala ležet, vůbec by mě totiž nenapadlo, že by se s nimi dalo něco udělat. Ale protože ona už mě zná (a v něčem možná lépe než já samu sebe), dala mi je s tím, že si s nimi určitě nějak poradím. Přiznám se, že v první chvíli jsem z nich byla spíš taková rozpačitá a několik dní jsem kolem nich doma jen chodila a přemýšlela, jestli jim teda dát ještě šanci. No, a ukázalo se, že by byla velká chyba je vyhodit...

...takže jsem z nich sloupla nálepky, nožem seškrabala zbytky zaschlého lepidla a dala se do natírání, broušení a zase natírání. Protože to nejsou bůhvíjak kvalitně zpracované bedýnky, ani já jsem to nepřeháněla s pečlivostí, ale myslím, že jim ten ledabylý vzhled celkem sluší. Děrované dno jsem zakryla bílým kartonem a nakonec ozdobila ubrousky - peříčky od Bloomingville a oblázky, je to docela hezký kontrast. Časem je snad ještě přelakuju, aby déle vydržely pěkné. A mám hotovo...

...zbývá už jen vymyslet, co s nimi. Ale nebojím se, že bych jim nenašla využití, spíš bude problém, co si z více možností vybrat. Bohužel nejsou dostatečně velké, aby se do nich daly skládat časopisy, to by se mi líbilo moc. Dovedu si v nich představit třeba sbírku kaktusů a sukulentů (kterou zatím nemám ;-D) nebo štos rozečtených knih, uložené svícny a svíčky, dekorace, kosmetiku nebo třeba diář s dalšími notýsky a psacími potřebami...

...původní stav...

...původní stav...

EASTER DECOR...

...kromě květinového věnce na stole jsem ještě velikonočně nadekorovala komodu, vlastně asi už poslední místo u nás doma, které je jen moje a kde si můžu trošku hrát s dekoracemi a obměňovat je. A tak jsem ke svým letošním diy vajíčům přidala dřevěná, která vyndavám každý rok (stejně tak i malé zajíčky) a ještě několik vyfoukaných křepelčích, která jsou krásná sama o sobě (byla z nich super večeře a ještě poslouží jako dekorace, to mám ráda ;-D). Nějaké to peříčko k tomu nesmí chybět. Fotky mi bohužel nevyšly tak, jak bych si představovala, takže dnes to tu odprezentuje (fuj, já ale plodím šílená slova) jedna jediná...

...krásné a veselé Velikonoce...

WREATH...

...musím přiznat, že nejsem úplně věnečkový typ ;-). Ne tedy, že by se mi žádné věnce nelíbily, ba naopak, obzvláště ty jednoduché, minimalistické a ideálně něčím jiné než ty ostatní velmi obdivuji. Ale spíš že sama je moc nedělám, ani na Vánoce. Vlastně to neumím...

...ale tenhle je strašně jednoduchý a v podstatě to ani věnec (tak jak ho všichni znají - umotaný z větviček) není. Jsou to jen jednotlivé květy napíchané v aranžovací hmotě. Tohle mě naučila moje drahá kamarádka Léňa (ahóóój!!!), ona je na tyhlety věci děsně šikovná...

...postup, jak na to, je jednoduchý: chce to nějakou vhodnou nádobu (tím, že mám tuhle ve tvaru věnce, se to nabízelo, ale může to být jakákoli miska, hrneček, obal na květiny, květináč atd.), aranžovací hmotu (takový ten zelený polystyren ;-D) - chvíli ji nechat pěkně namočenou ve vodě, a potom ji už jen nařezat na kousek/kousky, které dobře padnou do nádoby, asi tak do dvou třetin její výšky, a nakonec ozdobit libovolnými květy. Pokud možno tak, aby "polystyren" nebyl vidět. To se mi sice úplně nepovedlo, ale nevadí. Já použila chryzantémy, růžičky a nevěstin závoj, vše v bílé...

...věnec už nám zdobí stůl a doufám, že vydrží celé velikonoční svátky (takto upravená kytice se může navíc zalévat, aby zelená hmota nebyla suchá, jen pozor na přelití). Lze nadekorovat také jeho vnitřek, třeba vajíčky...

EGGS...

...uf, tak přece jen se mi podařilo vyrobit si i letos nějaká nová velikonoční vajíčka. Bavilo mě to moc a kdybych měla nekonečně mnoho času, udělala bych jich ještě o dost víc. Obzvlášť jednu techniku jsem si chtěla zkusit, už loni na ni nedošlo a stane se tak i letos, proto si ji píšu do nápadníku na příští rok...

...ale i tak mám radost, že jsem alespoň nějaké své plány a představy uskutečnila. Navázala jsem na loňská vajíčka, která jsem zdobila ubrousky s motivy peříček. Protože peříčka miluju stále, objevily se i na těchto vajíčkách. Jsou z obzvláště krásných ubrousků od Bloomingville. Zkusila jsem i peříčkové razítko, ale s tím se mi povedlo jedno vejce rozbít (respektive rozdrtit dlaní, ve které jsem ho při tisknutí svírala). A protože je mi to líto, nechám si i ten střep, co mi z něj zůstal, a povýším ho na "umění" ;-D. Dalším mým oblíbeným motivem, který se na vajíčkách objevil, jsou ptáčci. Rozmýšlela jsem se, jaké použiji (mám jich hodně na výběr, i barevné), a nakonec zvítězil černobílý, trochu bych řekla i folklórní motiv, který mi připomíná Zpívánky ;-). A navrch jsem přidala ještě motýly. Nakonec jsem zůstala u černobílé a neutrálních tónů, co se barevnosti týče...

...proces výroby byl vleklý. Prozíravě jsem si začala vajíčka postupně vyfoukávat už několik týdnů předem, abych měla zásobu. Následovala akce natírání na bílo, protože jsem měla jen klasická hnědá, a nakonec včera došlo na nejpříjemnější část, a to zdobení. Několik vajíček jsem ještě nechala, aby se mohla vyřádit i starší dcera. Zatím jsem ji odbyla pastelkami, ale má slíbené prstové barvy a tempery!...