čtvrtek 29. června 2017

TOY BAGS...

...mám radost, že tady po nějakém čase můžu zveřejnit zase jednu diy-novinku v našem dětském koutku. Jsou to pytlíky na hračky... 

...ačkoliv to tady neukazuju, musím se přiznat, že máme na můj vkus hodně plyšáků. Takových těch, s kterými by se nikdo moc nevychloubal (leda děti mezi sebou). Nejsem na to zrovna pyšná a ani mě pro to nenapadá žádná důstojná obhajoba. Snad jen, že spousta z nich není ode mě. Nejraději bych na ně udělala debordelizační razii (kterou úspěšně aplikuju na spoustu svých věcí), ale bohužel bych tím zasáhla do dceřina vlastnictví, a to se nesmí. Tak jen tajně doufám, že jednou přijde den, kdy ona sama (a i ta druhá) uzná, že je všechny nepotřebuje a že určitě budou mnohem víc těšit někoho jiného. Do té doby jsem na ně ale přece jen trochu vyzrála. Alespoň na ty menší (zato ošklivější ;-D)...

...pytlíky jsou lněné (s nějakou příměsí), ušít mi je pomohla mamka (protože já přece nemám šicí stroj - hezká výmluva, že?) a docela dlouhou dobu byly jen tak, i když na hračky sloužily. Ale pořád jsem přemýšlela, jak je dotvořit, nechtěla jsem je nechávat čisté. Jenže jsem se nemohla rozhodnout, jestli je potisknout a jaké zvolit motivy... Nakonec jsem se nechala inspirovat fotkami z instagramu (nevím už, od koho), kde jsem viděla pytlíky, na kterých byl motiv kreslených zavřených očí. Jednoduché. Tak jsem si řekla, že určitě zvládnu i něco víc, a fixem na textil jsem na ně namalovala zvířátka (překvapivě). Ten nápad se zavřenýma očima se mi líbil, takže jsou to spící zvířátka. Protože v těch pytlíkách budou hračky odpočívat přece... 

...výběr jednotlivých zvířátek je nahodilý - zkoušela jsem, co mi nejlíp půjde. Na internetu jsem si našla obrázky daných zvířat, abych měla nějakou předlohu, a nejdřív jsem si je zkusmo načrtla na papír. Když jsem byla s jejich podobou spokojená, překreslila jsem si je zvlášť na jiný papír do požadované velikosti. Potom jsem si vždycky vzala pytlík, přiložila na něj obrázek se zvířetem (pěkně doprostřed - od oka) a ostrou tužkou zvířátko obtáhla, takže se mi obrysy na látku vyryly (místy jsem i tužkou protrhla papír, to v tomto případě nebylo na škodu, protože se mi tím zvířátko překreslilo na látku). Nakonec jsem ho už jen obtáhla fixem. Bylo to jednodušší, než se zdá, a vypadá to, myslím, docela efektně ;-). Protože mám ráda pěkné detaily, doladila jsem šňůrky dřevěnými korálky. Výsledkem jsou dva čtvercové pytlíky na drobné plyšáctvo a jeden menší obdélníkový (s tučňákem), ve kterém má naše miminko (sedmiměsíční, ha) chrastítka, pískátka a kousátka :-)...

...musím říct, že obě moje holky můj výtvarný um vřele ocenily, ta mladší si občas vystačí jen s pytlíky samotnými, ani nepotřebuje vysypávat obsah. A já jsem blažená, hlavně ve chvílích, kdy se ta barevná změť do nich schová...






pondělí 12. června 2017

RESTART...

...po delším čase moc zdravím své věrné čtenáře! Slušelo by se po takové době podat nějaké vysvětlení, proč je tu článků čím dál méně a co víc, už ani ty mé návštěvy na jiných blozích nejsou to, co dřív. Důvod je prostý. Nestíhám, no... Naštěstí jenom virtuální život, ten opravdový se mi víceméně se všemi svými všednodenními vzlety a pády daří :-). Samozřejmě mi blogerský svět moc chybí, ale ať se snažím, jak se snažím, vždy když to vypadá, že už bych mohla konečně něco sesmolit nebo si aspoň sednout a podívat se, jak se vede ostatním, najde se najednou něco mnohem důležitějšího, co je třeba hned udělat. Ale možná se mi blýská na lepší časy, protože jsem objevila něco, co mi pomáhá zvládat ten každodenní život ještě lépe, a věřím, že až to víc dostanu pod kůži, začnu zase zvládat i to sdílení tady na blogu...

...opět jsem "objevila Ameriku", kterou už mnozí jistě znají, a to web Terapie domova, jenž se zaměřuje na úklid a organizaci domova (a vlastně i života jedince) podle systému Fly Lady. Když jsem na něj asi před třemi týdny narazila, bylo to pro mě jako zjevení, protože o něco takového usiluju snad celý život. Sním o tom, že si dám všechny věci do pořádku, utřídím, urovnám, uklidím, na všechno pořídím hezkou krabičku (:-D), pro přehled všeho a na plánování si vytvořím tabulky..., a pak už mě čeká jen sladká budoucnost se samými pozitivy a sociálními jistotami ;-). Jenže to nikdy nedotáhnu do konce a spoustu věcí "mám" jenom ve své hlavě, ale ne v reálu... A tady jsem to všechno našla! (i s těmi tabulkami, které už nemusím vymýšlet)...

...když jsem se před dvěma lety znovu vracela po první mateřské do práce, měla jsem strach, jak to vše budu zvládat - práci s mnoha přípravami vedle domácnosti a dcery s jejími prvními školkovými krůčky... A tak jsem si řekla, že z práce, když nic jiného, budu aspoň každý den odcházet s perfektně uklizeným a urovnaným stolem (a kdo učí, ví, o čem mluvím!). A musím říct, že jsem to opravdu celý rok striktně dodržovala (někdy jsem zvládala opravdu jenom to) a mělo to velký efekt. Přinejmenším to působilo dojmem (myslím, že i na kolegy, nejen na mě samotnou), že mám věci pevně pod kontrolou ;-)...

...ale proč o tom píšu? Vlastně proto, že FL je založena a funguje na podobném principu, akorát ve větším měřítku. Nemůžu ještě hodnotit (na to je moc brzy), ale musím uznat, že během prvních třech týdnů, co se snažím tímto systémem řídit, jsem zaznamenala spoustu pozitivních změn. Zatím pracuju na drobnostech, ne každý den stihnu úplně vše, co TD nařizuje, ale považuju za úspěch, že zvládám ranní a večerní rutinu (a už jsem si i ujasnila, co bude jejich obsahem), téměř každý den patnáctiminutovou debordelizaci a nakonec i to podivné kouzlo s čistým dřezem (které funguje podobně jako můj uklizený stůl v práci)...

...jak je asi i z mého blogu patrné, jsem pořádkumilovný člověk, nedokážu žít v chaosu (alespoň ne šťastně). O čistotu, urovnávání a třídění jsem se vždy snažila. Spoustu věcí jsem dala do pořádku už před narozením druhé dcery. Přesto mám stále co zlepšovat. Zjistila jsem totiž, že ve vedení domácnosti jsem dělala spoustu chyb. Stačila malá změna návyků a hned je vše veselejší... 

...tak třeba jsem byla zvyklá střádat špinavé prádlo během týdne do velkého koše, to jsem pak o víkendu pracně třídila a postupně dávala prát a sušit během sobotního (a někdy i nedělního) vaření a pečení, takže jsem neustále od hrnců odbíhala vyndavat a nandavat pračku, věšet nebo dávat sušit prádlo a po obědě a úklidu navrch jsem byla vždy zralá jít si tak akorát lehnout. Na nějaké rodinné výlety a akce s dětmi jsem absolutně neměla náladu. Teď jsem ale objevila kouzlo odloženého startu (pračky) - chápete to?, já ho neznala!!! - a prádlo peru zásadně ve všední dny, vždy jenom jednu várku, tu si večer nachystám do pračky, nastavím odložený start, který spočítám tak, aby pračka doprala, když budu vstávat. Ráno vyprané prádlo jenom přendám do sušičky nebo připravím k pověšení, takže když dceru odvedu do školky a přinesu nákup, mám usušeno nebo jdu věšet. Sušička mě navíc odnaučila žehlit (není to potřeba, prádlo je krásně měkounké a nadýchané), případně věším tak, abych žehlit nemusela, a tak už vše jen poskládám a uklidím. Hotovo, na víkend většinou žádné prádlo nezbyde a ten pocit, že už vlastně "pracuju" ještě když spím, je nepopsatelný ;-)...

...stejně tak je to s debordelizací. Já byla vždy zvyklá debordelizovat jednorázově, a to tak, že jsem si vyčlenila velkou část dne (případně celý), kdy jsem z dané skříně (šuplíků, krabic...) všechno vyndala na hromadu a postupně vše procházela, třídila, rovnala a vracela zpátky (v zápalu takového boje jsem se absolutně zapomínala najíst nebo alespoň občas napít). Někdy jsem i přes to nestihla vše přetřídit a vrátit na své místo, a tak mi po bytě zůstávaly různé kupičky k dodělání, které mi na klidu nepřidaly. Navíc, s narozením druhého dítka už takovéto velké akce přestaly být možné, protože díky odbíhání od velké hromady k neustálému kojení, přebalování a u nás navíc i cvičení (Vojtův princip) vedlo ke vzniku mnoha takových nesmrtelných kupiček. Takže debordelizuji po kouskách, doslova po pidikousíčkách - vždy vytáhnu třeba jen jednu krabici nebo šuplík, udělám jednu poličku v nějaké skříňce a další den zas - zato ale každý den a efekt je mnohem větší - už mi tu zbývají jen tři menší kupičky (pozůstatky velkých debordelizací), které snad už postupně zvládnu během příštích dní ;-)... 

...stačilo si zkrátka uvědomit, že mou slabou stránkou byla ÚDRŽBA. Pravidelné rutinní činnosti, které jsou totiž stěžejní a při mém počínání chyběly. Ty jsou podle mě základem úspěchu, abych ten hezký domov, který si umím vytvořit (a prezentovat tady na blogu), dovedla také dlouhodobě udržet...

...a tím už se dostávám k tomu svému dřezu, kterým jsem vlastně podle TD začala - pojala jsem to jako takový restart našeho domova - (ano, udělala jsem tu neekologickou "prasárnu" se Savem) a urovnala a protřídila věci kolem něj. Díky tomu vynikly kousky, které jsem si pořídila (některé nedávno, jiné už dřív) a které mi konečně mohou dělat radost. Kávový koutek zůstal jako dřív - dózy od Asa Selection se štítky na popis křídou mám asi nejdéle a nepřestávají mě bavit. Stejně jako rituál s přípravou kávy ve frenchpressu a namletím čerstvé pěkně "růčo". Přibyla Ikea karafa na vodu, úchvatné prkénko od Jane at Home (jedno z prvních), stylová lahev s olivovým olejem od Nicolase Vahé, mycí prostředek na nádobí od Compagnie de Provence (tady jsem ale trochu šlápla vedle - ač je lahvička velmi pěkná, s jejím obsahem zas až tak spokojená nejsem, nepění sice špatně, ale na umytí běžného množství nádobí je ho třeba celkem dost - cca 1 polévková lžíce, což při jeho ceně není zrovna dvakrát ekonomické - daleko lepší (a levnější) "umývač" nádobí je třeba tento z DM drogerie, který budu po vyčerpání originálu do stylové lahvičky přelévat ;-D) a konečně jedna úplná novinka -  "ekologický" lněný hadřík na nádobí od Sew4Home, který byl pro mě jasný "musthave" :-)...

...jak je vidět z rozsahu článku, je toto pro mě zkrátka velké (možná celoživotní) téma ;-). Určitě se časem pochlubím, jak mi to jde (nebo nejde) a třeba objevím další "vychytávky". Teď už ale musím běžet pustit se do bleskového pondělního "Home blessingu" :-D, který mě dnes ještě čeká. A věřím, že než se mi zase podaří dostat se k nějakému psaní, je tu momentálně co číst ;-D...